Proč ne jeden?
Jsme tři průvodkyně, které se podílí na vzdělávání dětí ve škole. Díky malému kolektivu a osobnímu přístupu můžeme navázat s dětmi vztah, kde je důvěra, vzájemný respekt a pochopení. Každá z nás má jinou vášeň, jiný charakter, což dětem umožňuje prožít různé přístupy, umět se orientovat v odlišných stylech komunikace, prožívat každý den v trochu jiném duchu podle temperamentu průvodce. Zároveň klademe velký důraz na to, abychom si informace o dětech předávaly, věděly, co se dělo předchozí den a navazovaly na sebe, čímž poskytovaly dětem bezpečné a čitelné místo.
Jak se učíme?
Když se ráno sejdeme ve Skulině, vždy si dáme trochu času na společné naladění (v zimě zatopení, které provádí děti). Poté se sejdeme v zahajovacím kruhu, kde si společně naplánujeme průběh dne, popovídáme si o svých představách a pocitech. Toto umožní průvodci naladit se na děti a činnost přizpůsobit jejich momentální potřebě.
Hlavní čas na výuku probíhá dopoledne a je připravován individuálně podle vlastních plánů dětí. Děti si tyto plány připravují vždy na začátku měsíce, kde nejdříve zhodnotí, jak se jim dařilo v předchozím období, zda dokážou svůj plán plnit, nepřeceňují se nebo naopak na sebe nemají nízké nároky. Toto sebehodnocení není nijak komentováno průvodci, aby děti mohly s důvěrou napsat i negativní pocity.
V druhé části plánu se rozhodují společně s průvodcem o dalších bodech, na kterých budou v následujícím měsíci pracovat. Dopolední program probíhá uvnitř i venku podle naplánované činnosti. Odpolední činnost je dětem nabízena, ale je dobrovolná. Dvakrát týdně máme dvouhodinový blok angličtiny, každý týden k nám chodí Jeník, který pro děti připravuje biologický kroužek. Čtvrtky odpoledne nás navštěvují dvě nevidomé sestry Lenka a Nikča, které s dětmi prožívají hudebku. Od příštího roku plánujeme kroužek keramiky, kterou nyní děláme nárazově.
Vzděláváme se prostřednictvím projektů, her, exkurzí, workshopů. Minimálně sedíme v lavici a maximálně využíváme darů okolního světa.
